Výzva spoluobčanům v Lučan In.

Vážení spoluobčané,

mým mottem je „lidská slušnost a zdravý selský rozum.“ Byla jsem v tom vychována a provází mě celý život. A slušnost mi nedá, abych Vám nenapsala těchto pár řádků.

Ráda bych Vás, své krajany z Podbořanska, Žatecka a Lounska, pozvala k volbám. Věřte, že ač to možná nevypadá, půjde o skutečně důležité volby a každý Váš hlas bude znamenat mnoho...

 

Přiznávám, do těchto voleb nejdeme z výhodné pozice, ale zároveň nejdeme předem poraženi. Cítíme pokoru, jsme schopni sebereflexe, chceme se poučit z nezdarů. Je potřeba ale také ukázat na významné úspěchy, o kterých se pravda moc nepíše.  ODS i přesto, že v řadě věcí musela ustoupit koaličním partnerům, prosadila v posledních letech mnoho prospěšných zákonů, snížili jsme státních dluh, díky čemuž jsme jako jedni z mála zlepšili mezinárodní rating, což ve světě obchodu znamená mnoho. Stabilizovali jsme školství, zavedli jsme angličtinu od 3.třídy, připravili nový občanský zákoník, zastavili boom solárních elektráren, snížili cenu volání a díky otevření trhu na železnici snížili cenu jízdného. To, že v době největší poválečné hospodářské krize si Česká republika zachovala svou pozici v rámci Evropské unie, že nezaměstnanost je u nás sedmá nejnižší v Evropě, že od r.2006 v ČR nepřetržitě rostly čisté příjmy rodin s dětmi (dle platné statistiky ČSÚ), to, že se nebývale daří zahraničnímu obchodu, TO NENÍ NÁHODA! To je výsledek středopravicových vlád pod vedením ODS.

 

Získat důvěru Vás, voličů, nebude jednoduché. Začali jsme však již u sebe. Jako kandidáty nabízíme respektované osobnosti, vaše starosty, zastupitele z obcí a měst, učitele, lékaře. Věřte mi, že stojí za to nás volit. Jsme tu pro Vás, pro aktivní lidi, kteří tvoří náš svobodný stát. Budeme podporovat mladé absolventy škol, budeme i nadále odpovědní v hospodaření státu, i nadále se budeme snažit o snižování státního dluhu, nechceme zatěžovat naše děti tak, jako rozhazovačná politika socialistů. Věřte mi, že naše kroky vede zdravý rozum! Pokud to tak cítíte s námi, nedopusťte, aby veškeré klíčové instituce státu od prezidenta přes vládu, Senát i kraj ovládla levice. V demokracii je potřeba moc vyvažovat. Prosím nenaleťte novým marketingovým vábničkám v podobě prapodivných uskupení, podléhajícím diktátu jednoho muže (který to celý platí a bude chtít své vložené peníze samozřejmě „nějak“ zpátky), to jsme již tady měli v předchozích letech a jak to dopadlo, víte.

ODS je zavedenou pravicovou stranou se svou historií a hlavně stranou více jak 21 000 schopných a slušných lidí. Naše kandidátky to potvrzují. Přijďte prosím k volbám, ODS má svou budoucnost a cítí odpovědnost vůči našim dětem! Věřte nám a dejte nám svůj hlas. Děkujeme.

 

„ Občané žatecka, lounska, podbořanska - ZDE BUDU HÁJIT VAŠE ZÁJMY! Přijďte a svým hlasem podpořte Vaše kandidáty! Děkujeme.

---

Rozhovor pro Žatecký deník

Kateřina Bartošová – mladá paní, bydlí ve Strojeticích na Podbořansku, stará se o rodinu, je překladatelkou, umí šest cizích jazyků. Zároveň má ale pro ženu jedno neobvyklé hobby. Zajímá ji politika. Regionální, i ta vyšší, celostátní. Dlouhá léta spolupracuje například s bývalým ministrem zemědělství za ODS Petrem Gandalovičem. Je jednou z mála žen z okresu Louny, která se snaží promluvit do politiky…

 

Nakupujete ráda?

Samozřejmě. Je to pro mě takový příjemný relax (usmívá se).

 

Takže jste úplně normální žena?

Ano. Nemám ráda takové ty běžné rodinné nákupy potravin a podobných věcí. Ale móda, boty nebo kabelky, můj velký hřích, to je něco jiného (směje se). Za módou se vydávám opravdu ráda. Ale času moc není, vyrážím tak jednou za měsíc.

 

Máte ale ještě jednu velikou zálibu. A ta u žen není tak úplně obvyklá. Zajímáte se o politiku.

Už od střední školy. Bylo to období počátku demokracie u nás, tehdy to byl pro mne jeden z impulzů.

 

Co bylo dál?

V ODS jsem od roku 1997, pomáhala jsem s volebními kampaněmi. Tehdy mě chytila ta atmosféra.

 

Jak byste vyjádřila vztah Kateřina Bartošová a politika?

Politika pro mě není boj o moc a funkce, ale opravdu spíše záliba. Zajímám se o ni, čtu si o významných politicích historie. Jednoznačně tedy záliba.

 

U žen ale málo vídaná záliba. Proč?

Zabere hodně času. Politika je hodně časově náročná, jsou to různé schůze a konference, často o víkendech. Navíc je také hodně hrubá. Určitě by nás ale v politice mělo být více, ženského pohledu je podle mého v politice hodně málo.

 

Určitě by ženy politiku minimálně zjemnily.

Jednoznačně. Politická kultura je u nás opravdu špatná, zhrublá, ale nejen ta politická. Politici jsou jen odrazem celé společnosti.

 

Často ale chybí zájem právě ze strany žen.

To máte pravdu. Například v regionální radě ODS jsem jediná žena, a to není dobře. Je to jeden z mých vnitřních úkolů, přivést k politice více žen. Musíme je ale zaujmout, nelze je nutit.

Co může něžnější pohlaví zaujmout?

Musíme dokázat, že to není jen boj o moc. Že díky politice se dá pomáhat. Své vesničce, městečku, sousedům.

 

A dá se pomáhat?

Stoprocentně. A je to dobrý pocit. Zrovna nedávno jsem byla v Měcholupech a s paní starostkou jsme diskutovaly o hledání řešení finanční podpory obecních rozpočtů například z fondů Evropské unie.

 

Co muži. Chtějí vůbec mezi sebou více političek? Nebo je na funkce jen neradi pouštějí?

Pořád je nás tak málo, že si nás muži spíše hýčkají. To je alespoň moje zkušenost. Chtějí se ukázat jako gentlemani.

 

A kvóty? Jste pro nařízení, kolik žen musí ve vyšších funkcích být?

I když jsem pro více žen v politice, pro kvóty rozhodně nejsem. To pak už není volná soutěž, to je nucené opatření, a to není nikdy dobré.

 

Pokud někdo chce, zkusí to.

Určitě záleží na ochotě, zkušenostech, vlastnostech. To nakonec můžeme zavádět kvóty pro věřící, pro mladé a staré, a tak dále.

 

Mluvíte o zjemnění. ODS má ale na špičce kandidátky v Ústeckém kraji hodně kontroverzní Ivanu Řápkovou. Ta může naopak mnoho lidí odradit.

Nějak blíže ji neznám, ale politik, na kterého není názor, který je nudný a šedý, moc šancí nemá. Ivana Řápková je osobnost, hodně lidí má na ni pozitivní názor, velká část ale i negativní, to je pravda. V Chomutově je spousta lidí, kteří jsou rádi, že ji tam mají. Snaží se řešit problémy s neplatiči a její prvotní cíl, snížit dluhy, byl určitě dobrý.

 

Většina žen, včetně vás, se specializuje na sociální sféru, zdravotnictví nebo školství. Není to škoda?

Ve velké části českých rodin vládnou rodinným peněženkám ženy a finance jsou zvládnuté. Není to možný recept na naše veřejné finance? To je dobrý nápad (směje se). Dalo by se o tom uvažovat, můžu to navrhnout. Ale pravda je taková, že je to hodně složitý resort a možná ženám připadá hodně obtížné ho zvládnout. Přece jen je to něco jiného než byt a auto.

 

Vy se také hlavně angažujete ve školství a sociálních otázkách.

Je to asi tím, že si to ženy odžijí, mají pak větší cit pro sociální problémy. Ženy si projdou mateřskou a vidí, kde by to bylo potřeba zlepšit. Proto třeba navrhuji zkrácené pracovní úvazky, firemní miniškolky, to jsou věci, které si myslím, že by ženám v návratu do zaměstnání ohromně pomohly. A ne sliby, které jim sice přinesou trochu peněz teď, ale do budoucna vůbec nic. Jen zadlužení jejich dětí.

 

Jednou z věcí, kterou chcete také prosadit, je více zahraničních lektorů pro výuku cizích jazyků. Kde na to ale vzít peníze?

Být v kontaktu s rodilým mluvčím, jen tak se dá dobře naučit cizí jazyk. Musíme sem proto nalákat lektory a nemusí to nutně být učitelé v aktivním věku, kteří by samozřejmě stáli hodně peněz. Jednou z cest jsou například aktivní senioři nebo studenti vysokých škol. Získají tu zkušenosti, podívají se po naší zemi, třeba na půl roku, rok a zároveň naučí naše děti výborně třeba anglicky.

 

Vy ovládáte šest cizích jazyků. Navíc jste blondýna. To byste se mohla líbit Jiřímu Paroubkovi. Ten se nedávno vyznal, že obdivuje ženy, které umí cizí jazyky. Obě jeho ženy se živí nebo živily překladatelstvím. To by možná byla jedna z možných cest pro ODS, jak zkrotit slibujícího Jiřího Paroubka…

Že bych se nenápadně přihlásila do ČSSD a ovládala ho (smích)? Je pravda, že částečně pracuji i v parlamentu a pan Paroubek mě vždy slušně pozdraví, dokonce se často i usměje. Možná jsem mu sympatická, ale do ČSSD bych nemohla vstoupit právě kvůli němu (usmívá se a rozhodně kroutí hlavou).

---

Rozhovor pro časopis Forum

Jak jste se k politice dostala?

K politice jsem se dostala de facto náhodně. Pomáhala jsem jako vysokoškolská studentka v rámci kampaně ODS do voleb v r.1998 a v souvislosti s tím mi bylo nabídnuto členství ve straně. Pamatuji si přesně, jak mě to tenkrát jako mladou studentku nadchlo a přesto, že to nebyly zrovna nejlepší časy pro ODS, já chtěla něco udělat. A když jsem všude okolo viděla jen samé muže v kravatách a oblecích, brala jsem to i jako osobní výzvu. Jen jsem tenkrát ještě netušila, jaký boj mě při cestě vzhůru čeká.

 

Na jaké úrovni a jak dlouho politicky pracujete?

Jsem, kromě přestávky, kdy jsem byla na roční pracovní stáži v Nizozemí a v Indii, stále členkou Oblastní rady. Do mé cesty do zahraničí jsem byla předsedkyní Místního sdružení a dnes jsem po návratu místopředsedkyní. Jsem také delegátem Regionálního sněmu . Před 4 lety jsem si jako debutant vyzkoušela kandidaturu do voleb do Evropského parlamentu a i díky tehdejším vysokým preferencím bych svou kandidaturu ráda v r.2009 zopakovala. A tentokrát jsem připravena udělat vše, aby mé několikaleté úsilí bylo korunováno úspěchem a to v podobě postu poslance za ČR v Evropském parlamentu.

 

Co Vás na politické práci baví?

Každý máme nějakou vášeň a u mě je to prostě vášeň pro politiku. Kdosi řekl, že každý člověk je člověkem politickým, ať už se mu to líbí nebo ne. Když chlapi sedí v restauraci u piva, tak i když začínají třeba fotbalem, nakonec stejně skončí u politiky. A mě už prostě přestalo bavit jen slepě přihlížet s rukama založenýma v klíně a pocítila jsem touhu aktivně se podílet a ne jen kritizovat. Zkusit sama vlastními silami něco změnit . Pokud se mi skutečně něco nelíbí, tak se alespoň pokusit.
Politika byla, je a bude o práci. Je to nelehká práce pro ostatní, pro lidi, pro voliče, pro spoluobčany. A tak je jí třeba hlavně chápat.

 

Co považujete za své největší úspěchy v politické práci? Jaká práce za Vámi stojí?

Za úspěch po pravdě považuji již to,že jsem se nenechala odradit ať už v široké rodině, tak kolegy ze strany od oblastní úrovně počínaje. Všichni mi neustále předhazovali (a někteří to činí do dnes) mé z pohledu politiky „nedostatky“ – „jsi žena, to neustojíš“ (dnes k tomu přidávají – „máš malé dítě“), „jsi z venkova“, šanci mají hlavně ti z velkých měst, za kterými stojí spousta dobrých kontaktů, „je Ti teprve 33“, to jsi ještě na politiku moc mladá... atd. Nedivím se ani, že po takovém (možná neúmyslném) tlaku mnohé ženy ztrácí chuť na politice se podílet.
Přesto jsem se již od začátku (tedy od r.1998) snažila a neustále snažím aktivně se podílet na všech kampaních, které právě probíhají. Ať už se jedná o rozmluvy s lidmi (ve školách, na náměstích, v domovech důchodců) o aktuálních problémech a jejich řešení, přes roznášení letáků,lepení plakátů až po účast na velkých mítincích. V současné době pracuji jako parlamentní tajemnice ministra a poslance Mgr. P.Gandaloviče. Takže by se dalo říci, že mé aktivity začínají na lokálních a oblastních úrovních a přes regionální akce ODS se podílím a účastním života i v nejvyšších patrech politiky, tzn. má práce v Parlamentu ČR a na Ministerstvu zemědělství.

 

Podle čeho jste si vybírala politickou stranu či hnutí, ve které/m jste politicky aktivní?

Tenkrát, před 11 lety mi v mém rozhodnutí pomohl vliv a názory mých rodičů, kteří jsou pravicově laděni a de facto i celá naše (má i mých sourozenců) výchova probíhala v liberálním duchu. Samozřejmě jsem vysoce hodnotila i program této konzervativní strany a v neposlední řadě to byla postava Václava Klause, který je dle mého v ODS nenahraditelným.

 

Máte nějaký svůj politický sen?

V současné době to jsou hlavně 2 věci, jednak v obecné rovině si přeji, aby naše vláda byla stále tak úspěšná a při předsednictví Radě Evropy v nadcházejícím půlroce ukázala, že EU může být na ČR skutečně pyšná. A můj velký osobní sen, který myslím teď již i se svou rodinou žijeme je, projít úspěšně v primárkách a následných červnových volbách do EP a stát se ve 34 letech europoslankyní!

 

Máte nějaký svůj politický vzor?

Nedá se říci, že bych měla nějaký politický idol, jehož fotografie v životní či dokonce nadživotní velikosti by zdobily mou pracovnu a jež bych slepě následovala ve všem konání. Ale je zde pár osobností, jejichž práce, politický vliv a chování na mě udělaly takový dojem, že si jich neskutečně vážím a určitě ovlivnili i mé rozhodování zda v politice zůstat a jak dál se ubírat. Jde hlavně a především o pana prezidenta Václava Klause, jehož rukopis si ponese ODS na dlouhá léta a já v to i pevně doufám. Dále pak současný předseda Mirek Topolánek, muž činu, jehož ODS dostala jako dar z nebe v pravý okamžik. Z velkých ženských jmen pak bych ráda jmenovala Margaret Thatcherovou , velkou bojovnici na ostrovech. Naší krajanku, na kterou jsem velmi pyšná – Madeleine Albrichtovou a v neposlední řadě pak jedinou ženu v dějinách, která kdy od pracovního stolu svrhla diktátora – Condoleezzu Riceovou.

 

Co si myslíte o situaci žen v české politice (popř. o tom, jak by se měla řešit)?

Ženy neměly a nemají v politice na růžích ustláno. A nejedná se jen o Českou republiku, ale všeobecně to tak platí. Ovšem u většiny „starých“ států Evropské Unie se to začíná krůček po krůčku zlepšovat. U nás musím z vlastní zkušenosti říci, že to jde jen velmi ztuha. I přesto se však nedomnívám, že moudrým řešením jsou nějaké kvóty. Když prostě v tom určitém okrese, regionu ženy nechtějí do politiky, tak je nemá cenu nutit za cenu naplnění nějakých daných limitů. Na druhou stranu je však potřeba neustále propagovat a ukazovat ty ženy, které chtějí a mají ambice v politice aktivně působit.
Čeká nás všechny ještě hodně práce, ale je to výzva, tak ukažme těm mužům, že ženský prvek (logické myšlení, intuice, schopnost kombinovat... atd.) je v politice potřebný a hlavně NEPOSTRADATELNÝ!!

 

Co je podle Vás politika?

Politika především je věda jako každá jiná. Je neopakovatelná a nepředvídatelná. A v tom je její krása. Politika není ani bílá ani černá, je barevná. Přináší neustále nové a nově věci a na ty je třeba reagovat a žít je. Politika není ani špatná ani dobrá. Je to jen obraz nás všech a my jí ve všech těch barvách, se všemi plusy a mínusy musíme brát a respektovat.

 

---

Projev na kongresu ODS

Vážené dámy a pánové,
uplynulý rok byl ve znamení řady událostí. Mnohé z nich ovlivní pohled české veřejnosti na naší stranu na mnoho let dopředu. Některé pozitivně, některé ovšem negativně. Pro život každé politické strany jsou tyto výkyvy standardem, zvykejme si na to. Političtí soupeři a média chyby neodpouštějí. Voliči však ano, musejí však proto mít důvod.

Rekapitulací toho co se nepodařilo, výčtů našich chyb, jsme již dnes slyšeli mnoho. Stejně tak jsme získali poměrně dobrou představu o úspěších, na které bychom měli být hrdí. Nerada bych je znovu opakovala, ale ráda bych alespoň některé připomněla.

Je těžké nevzpomenout na úspěchy z počátku roku. Vláda s ODS v čele se ujímá předsednictví v Radě EU. Strana označovaná jako partaj euroskeptiků se hned v úvodu předsednictví ujímá řešení mezinárodních krizí. Krizí, které se bytostně dotýkají bezpečnosti Evropy jako celku. Naší role jsme se zhostili konstruktivně, důstojně a s úspěchem. Troufnu si tvrdit, že prestiž České republiky díky nám dosáhla po mnoha letech opravdového vrcholu. Ona prestiž však s sebou nese pozornost. Stojíte-li vprostřed jeviště, musíte počítat s tím, že žádná vaše chyba oku a soudu diváka neunikne. Našimi diváky byla mezinárodní veřejnost a naše politická kultura v mezinárodní aréně, v klubu rozvinutých západních demokracií, neobstála. Ze zahraničně politického hlediska naše země odhalila svou zranitelnost: nevyzrálou politickou reprezentaci ochotnou obětovat vlastní zemi nízkým osobním ambicím. Za sebe mohu říci: Jiří Paroubek mne nepřekvapil. Tradiční světové demokracie, nezvyklé na chování a hodnotové žebříčky šéfů Restaurací a Jídelen, však ano. A velmi.

Z vnitropolitického hlediska tato zkušenost znamenala bolestné poznání pro naše voliče. ODS nedokázala zabránit Jiřímu Paroubkovi, socialistům a komunistům rozmetat v prach pracně získané dobré jméno České republiky. Strana, kterou volili a na kterou spoléhali, ztratila vládu v této zemi a nepotřebovala k tomu ani prohrát volby! Chápání politiky pro běžného občana se tak dnes rovná nule. To je problém, kterému dnes čelíme. Lidé nám nerozumí. Čitelnost je přitom klíčem k srdcím voličů. Čitelnost, kredibilita, spolehlivost.

K tomu bych ještě ráda přidala pokoru a slušnost. Ani jednu z těchto vlastností nám dnes občané nepřisuzují. A právě absence těchto základních demokratických hodnot, a podtrhávám napříč politickým spektrem, degraduje politiku v očích voličů v celé České Republice. Hovoříme o lidech, o postech, ale obsah se nám kamsi vytrácí. Hledáme nové tváře, které budou důvěryhodnými nositeli naší politiky. Tento proces není jednoduchý a bezbolestný, ale je to proces životně důležitý, tvořící součást života každé státotvorné, odpovědné, demokratické strany. Za současného vidění politiky musíme jasně deklarovat snahu o změnu politické kultury a tuto snahu přeměnit v konkrétní činy. Změna vnímání politiky se ovšem neobejde bez většího zastoupení nových mladých tváří a také a to především bez většího zastoupení žen na kandidátkách naší strany. Jedině tak docílíme toho, že nejen že, se k nám vrátí naši tradiční voliči, ale zároveň i motivujeme mladé voliče a ženy voličky, aby šli volit a volili ODS jako nejlepší možnou alternativu.

Dámy a pánové, časy, kdy ženám ke spokojenosti stačila pračka Bosch či lednička Miele jsou dávno za námi. Dnešní ženy a dnešní mladí lidé jsou více aktivní a chtějí se spolupodílet na rozhodování.

Mirek Topolánek 27. června tohoto roku v rozhovoru pro MFD prohlásil, cituji „V politice ženy chybějí, mají trochu jiný způsob řešení problémů, trochu jiné vidění priorit, což není na škodu.“ S tím se samozřejmě plně ztotožňuji. Absolutně ale odmítám další část rozhovoru, cituji „ženy nechtějí do vrcholové politiky skoro vůbec. A není to tak, že by neměly prostor. My je chceme, ale ony nechtějí. Nových tváří je málo.“ Již několik let se této problematice aktivně věnuji a nedomnívám se, že by ženy nebyly ochotné či neměly chuť jít do politických klání, jsem dokonce přesvědčena o opaku. Problém vidím spíše ve vnímání poltické kultury a otázce zda jsou ženy v politice vítány. Mnohé ženy, potenciálně schopné političky, nechtějí veřejně vystoupit a jit do polického života, neboť se domnívají, že v tomto „pánském klubu“ o jejich názory a způsob myšlení nikdo nestojí. V dnešní době, kdy hledáme nové tváře, kredibilní a důvěryhodné nositele naší politiky, je to obrovský paradox.

Pokud chceme být úspěšní, měli bychom se poučit i v zahraničí. Vždyť například i David Cameron, 20. října tohoto roku, ve svém projevu prohlásil, že je velkým problémem, právě konzervativců, nízké procento zastoupených žen ve Sněmovně a že se zasadí o navýšení ženských kandidátních listin konzervativců ve Velké Británii.

Stejný signál ovšem vysílají i liberálové či konzervativci v Německu, Slovinsku, Řecku a dalších zemích EU. A to nemluvím o skandinávských zemích, kde je procentuální zastoupení žen ještě daleko vyšší.

A co na to ODS?? Potřebujeme nové a schopné mladé tváře. A budeme je potřebovat stále, protože i naše úsilí o budování a zachování fungujícího demokratického státu nesmí nikdy polevit. A domnívám se, že pro tuto práci v této zemi a této straně existuje nejen mnoho schopných a nadějných politiků, ale také mnoho schopných a nadějných političek. Čekají jen na vyzvání, signál, že jsou vítány. Byla bych velmi vděčná, pokud by tento signál z úst představitelů ODS a celého kongresu tentokrát zazněl. Signál, že ne kvóty, ale schopnosti a vůle jsou rozhodující a že ženy jsou v Občanské demokratické straně vítány.

Dámy a pánové, dovolte mi na závěr navrhnout usnesení :„ODS doporučuje předsedům Oblastních a Regionálních sdružení i celému vedení ODS, aby se s největším úsilím zasazovali o vyšší podíl žen na kandidátkách ODS, a to nejen v zadních pozicích, ale na volitelných místech.“

Děkuji za pozornost.